Outdoorové aktivity na Kostarice

První zkušenost s Kostarikou

Když jsem se poprvé vrátila z Kostariky, říkala jsem si, že se musím určitě vrátit, přestože je na světě nespočet krásných míst. Tak nádherná země a co je ještě lepší, tak úžasní lidé! Je až neuvěřitelné, že v jedné zemi potkáte tolik šťastně vypadajících lidí. Usměvavých, pohostinných, skromných a pokorných. A navíc co se týče služeb, Ticos, jak si říkají Kostaričané, jsou profesionální.  Není se čemu divit v zeleni překypující zemi, kde v horských potocích teče pitná voda a z jedné strany břehy omývá Pacifik a z druhé Karibik, navíc kde od dob conquisty nebyla válka. Mimo jiné mě uchvátila kostarická příroda. To, že Kostarika je biosfericky nejbohatší zemí na světě, je všeobecně známé. Ale když jsem poprvé během jediné cesty shlédla několik vegetačních pásem (tropický les, tropický mlžný les, suchý tropický les) měla jsem pocit, že jsem navštívila několik zemí na několika kontinentech najednou.

Adranlinové canopy

Kostarika je pro aktivní cestovatele a cestování si můžete zpestřit zajímavými zážitky. Málokdo totiž ví, že Kostarika je také země adrenalinových sportů. Například canopy – neboli slaňování. Dnes adrenalinový sport nebo zážitek byl kdysi životní nutností. Hornatá země s hlubokými příkopy a divokou vegetací donutila domorodé obyvatele strmé kopce spojit lanovkami. Jednoduše mezi stromy natáhli lano a po kladce se spustili na druhou stranu. Ušetřili tím opravdu mnoho času. Pak nastoupili v 70. letech přírodovědci, a samozřejmě za pomoci novějšího vybavení mohli prozkoumat koruny stromů a místa těžko dostupná. Použili přitom velmi šetrnou metodu, aby vzrostlé stromy nepoškodili. Šetrné metody se používají i dnes. Platformy často ve výšce 20m jsou přichyceny v korunách stromů tak, že se kmenů dotýkají pouze dřevěné podložky a ocelová lana se stromem se nedostanou do kontaktu vůbec. Mají to vymyšlené chytře. Před pár lety jsem vyzkoušela kombinaci přesunů vysoko v korunách stromů s kombinací slaňování. Asi nejsem ten pravý adrenalinový nadšenec, protože zažít pocit, kdy jste vysoko na stromě na úzké platformě, která se hýbe, není nic pro mě.  Slaňování stylem volný pád byl pro mě životní zážitek, který jsem si již nechtěla zopakovat. Ale zkušenost dobrá. Dnes (po 12 letech od mé první návštěvy) si můžete vyzkoušet takové vymoženosti, jako například přelet nad mlžným lesem v pozici letícího ptáka. Nebo absolutní novinkou je klikatá dráha mezi stromy v NP Manuel Antonio… až mi to přijde moc. Ale je pravda, že na hity sezony se stojí fronty. Kde se můžete svést ca 60 m vysoko po kilometrovém laně?

Divoké řeky Kostariky

Rafting na divoké řece patří mezi hlavní kostarické outdoorové aktivity. Řeky na Kostarice nabízejí velice rozličné zážitky. Můžete si vybrat řeky s obtížností od „rodinné“ třídy II po až téměř nesjízdnou V. Podle magazínu National Geographic byla Kostarika světově vyhodnocena jako jedna z pěti nejlepších destinací pro divoký rafting. Období, kdy jsou kostarické řeky nejdivočejší, je od června do října, kdy se sem sjíždí zkušení nadšenci raftingu. Vodou neposkvrnění turisté si mohou vyzkoušet rafting po celý rok, protože personál se o Vás postará. Je také důležité vybrat si pro rafting správnou náročnost sjezdu. Hodnotí se úrovněmi I – V, přičemž úroveň I je klidná česká řeka. Exkurze za raftingem se nabízí téměř v každém hotelu, vybavení je samozřejmě k zapůjčení. Ve sjízdnosti řek jsou v jednotlivých regionech velké rozdíly. Mírnější řeky můžete najít podél pacifického pobřeží v okolí Národního parku Manuel Antonio. Pro odvážnější se doporučují řeky v Centrálním údolí, na kterých si lze užít opravdu prvotřídní sjezd. Například řeka Pacuare, která se nachází v centrálním údolí poblíž města Turrialba, představuje jednu z nejlepších možností pro rafting na Kostarice, nabízí až úroveň V a protéká krásnými kaňony a vodopády. Řeka je sjízdná po celý rok, ale nejlepšími měsíci jsou červen a říjen.  Tak to je můj osobní typ na adrenalinový zážitek.

Všeobecně lze říci, že jakýkoliv rafting na Kostarice je velkým zážitkem, protože údolí řek jsou lemované nádhernou divokou vegetací. A když jedete klidnou říčkou třeba jen na plastovém kajaku, můžete si vše prohlížet z blízka a klidu. Úhel pohledu z řeky na lesy je naprosto jiný.  

Rekreační jízda na koni

Téměř každému lze doporučit jízdu na koni divokou přírodou. Tropická příroda mě fascinovala, koupání ve vodopádech a tůních, kde nebyl naprosto nikdo, bylo úchvatné. Ale co mě vážně oslovilo, byl majitel koní, původem Argentinec žijící na Kostarice již přes 40 let. Nebyl to žádný podkoní, ale majitel krásného domu postaveného z exotického dřeva, který se doslova ukrýval v husté vegetaci tropického lesa. Byl velmi pohostinný, ukázal nám svůj zajímavý exotický dům z tropického dřeva a také domácího mazlíčka - tukana. Vyprávěl mi, jak Kostariku a Kostaričany miluje, jak žijí v souladu s přírodou, ale že to není lehké se v Kostarice uživit, přestože si vystačíte s málem. Stačí pár košil, kraťasy, sandále, holínky. Pro Kostaričany je totiž na Kostarice velmi draho, na místní výdělky (cca 400USD/ měsíc). Pokud se někdo chce mít dobře, musí se hodně otáčet, tzn. pracovat až 14 hodin denně. A je jasné, že ti, co pracují v cestovním ruchu a jsou v denním kontaktu s turisty, se mají na místní poměry dobře.

Potápění

Kostarika je také rájem pro milovníky podmořského života. Potápěči z celého světa se sjíždějí na karibské i pacifické pobřeží, aby si prohlédli obrovské podmořské bohatství. Krásné barevné korály, hejna pestrobarevných ryb, obrovské manty nebo třeba hravé delfíny můžete zahlédnout při své podvodní výpravě. K nejoblíbenějším dobře dostupným potápěčským destinacím na pacifické straně patří potápění u ostrova Isla Murcielago a Isla Catalina (kde najdete sopečné skalní útvary) a potápění je doporučené kvůli silnějším proudům spíše pro dospělé. Dále okolí ostrova Isla del Caño (malý ostrov asi 20 kilometrů od zátoky Drake Bay na severní straně poloostrova Osa). Osobně jej mohu doporučit i pro šnorchlování, milovníky flory a fauny. Při šnorchlování lze spatřit mimo tropické barevné ryby také karety, murény, rejnoky a samozřejmě spoustu korálů. Na rozdíl od Karibské strany jsou zde ryby o trošku větší, asi je to tím vydatným planktonem. Při plavbě k ostrovu je běžné spatřit delfíny malované (pintados) a při troše štěstí i velryby nebo keporkaky. Lahůdkou mezi potápěčskými destinacemi na světě je určitě neobydlený ostrov Isla de Coco – ostrov ležící v Pacifiku, vzdálený 550km do kostarického pobřeží, kde se nabízí pobyty formou safari. Potápění je tak žádané, že se na něj čeká i dva roky. Obrovská hejna kladivounů a mant obrovských jsou světovým unikátem. Mimochodem právě na ostrově se nachází unikátní ekosystém mlžného lesa. Přestože národní park patří do chráněné krajinné oblasti UNESCA, právě toto místo si vybral pan Spielberg pro natočení Juského parku. Oblast v okolí Cahuity na karibské straně je zase vyhlášená pro krásné korálové útesy. V této části také leží na dně Karibského moře vraky španělských lodí ze 16. století, ke kterým se můžete potopit. Nemusíte být ale zrovna potápěč, abyste se pokochali krásami moře. Také šnorchlování je zážitkem, stačí si vypůjčit šnorchl, brýle a ploutve.

Díky divokému tichomořskému pobřeží se na Kostarice také hojně surfuje, top lokality mezi surfaři jsou především Playa Grande na poloostrově Nicoya, trochu jižněji Playa Hermosa či Dominical. A kdo to neumí, může si zaplatit lekce surfingu. Je dobré se nespoléhat na vlastní síly, protože kolem kostarického pobřeží se táhnou silné vodní proudy. Ale o surfování bych mohla psát další odstavce, stejně tak bych mohla pokračovat o kostarických aktivních sopkách, úchvatné floře nebo divoké fauně, původnímu obyvatelstvu a…

Loučím se se slovy Pura Vida, a vím, že ne na dlouho; v listopadu mne totiž čeká další cesta do této nádherné země. 

Publikováno: říjen 2015